pro muže, kteří ztratili sami sebe v rodičovství a trpí ztrátou intimity v partnerství
Přestaň být neviditelnou peněženkou a asistentem ve vlastní domácnosti.
Získej zpět svou mužskou identitu a vášeň ve vztahu bez zbytečné emoční dřiny.
Restartuj sebe, své otcovství a obnov vášeň a sílu.

Fakta
Cítíš se jako spolubydlící, ne milenec?
Jsi věčně podrážděný a vyčerpaný?
NENÍ TO TVOJE VINA.
Je to čistá matematika.

Pamatujete si ten večer, kdy jste přišli domů po dlouhém dni v práci, plný dobrých úmyslů být tím super otcem? Otevřete dveře, manželka vám podá dítě se seznamem instrukcí, a vy se vrhnete do druhé směny – krmení, uklízení, validování emocí dětí podle všech těch pravidel respektujícího rodičovství. Když konečně děti usnou, sednete si k ní na gauč, položíte ruku na rameno... a ona se odtáhne s povzdechem: "Promiň, dnes už na mě nikdo nesmí sahat." V té chvíli se cítíte jako duch v domě – neviditelný, poslední v řadě za dětmi, domácností a dokonce psem. To není jen únava, to je hluboká frustrace, když víte, že milujete rodinu, ale ztrácíte sebe i spojení s tou ženou, kvůli které jste to všechno začali.

Předtím, než přišly děti, byl váš vztah plný vášně – spontánní dotyky, hluboké rozhovory, pocit, že jste pro ni priorita. Teď? Jen logistika: kdo vyzvedne děti, co koupit v obchodě, a večery strávené scrollováním na telefonu, dokud neodpadnete vyčerpáním.
Ale představte si to opačně: Ráno se probudíte s energií, nastavíte hranice pro svůj mentální prostor, aplikujete rychlé rituály, které obnoví jiskru bez hodin emoční gymnastiky. Najednou jste opět vnímán jako muž, ne jako asistent. Intimita se vrátí, pocit uznání za vaši snahu bude samozřejmostí, a vy se přestanete cítit jako rukojmí emocí všech okolo.

"Každý den jsem se cítil jako v pasti – miloval jsem svou rodinu, ale ta neustálá druhá směna doma po práci mě ničila. Pocit viny za to, že nemám nekonečnou trpělivost, frustrace z kritiky za "špatně udělané" domácí úlohy, a hluboký smutek z toho, že jsem pro manželku už jen spolubydlící, ne milenec. Bylo to jako pomalé dušení, chtěl jsem útěk
do ticha, ale místo toho jsem se cítil ještě víc izolovaný a nedoceněný.
Moje každodenní trápení s otcovským vyhořením zahrnovalo:
Neustálý tlak na dokonalou respektující výchovu, kde každé selhání v trpělivosti se cítilo jako osobní selhání a vedlo k pocitu nekompetence.
Ztráta intimity – sex jako povinnost jednou za měsíc, pocit odmítnutí kvůli partnerčině přesycení dotykem, kde jsem se cítil jako další dítě, které od ní něco chce.
Chronické vyčerpání z absence hranic mezi prací a domovem, kde jsem nikdy nebyl "mimo službu", což vedlo k pocitu, že jsem jen neviditelná peněženka bez vlastních potřeb."
E-book: RESTART: Návrat k sobě za 7 dní